Vzpomínáte si také ještě na své dětství? Jaké bylo? Já můžu opravdu s klidem na duši říct, že se měla opravdu krásné dětství. Měla jsem takové bohaté dětství. A nemyslím to tím, že by dětství bylo bohaté na to, že bych měla opravdu hodně hraček anebo peněz. Tohle tedy vůbec ne. Naše rodina právě že takový střídmý život, ale opravdu milý a láskyplný život, kde bylo opravdu hodně mateřské lásky. Myslím si, že když lidé mají v mládí dost také mateřské lásky, tak jsou potom také více hodní a také hodně vyrovnání. Neznám opravdu žádného člověka, který kdyby měl v dětství opravdu hodně lásky, tak by byl potom budoucnu byl zlý.
A opravdu takový případ neznám, i když samozřejmě některé výjimky jsou. Pokud i vy udržujete od mládí kladné vztahy v rodině, tak mi věřte, že vaše rodina bude taková udržitelnější a pevnější, přesně tak, jak by si to každý přál. Já jsem vždycky dbala na to, aby vztahy v rodině vždycky byly opravdu co nejlépe udržované, protože potom je člověk více šťastnější. Když jsem potom zažívala takové rodinné peklo, kdy se potom moje rodina stále jenom hádala, kdy se moji rodiče chtěli rozvést, tak jsem to opravdu velice těžce snášela.
A opravdu jsem si něco vyčítala i sobě, jestli náhodou za rozchod mých rodičů nemohu já. I když mě potom moje maminka uklidnila, že za takové vztahy v partnerství já opravdu nemohu, tak mě to trošku uklidnilo. Ale i tak mě velice trápilo to, že se rodiče rozvádí. Otec mě chtěl do péče a moje máma samozřejmě také. Takže byl na mě vyvíjen opravdu veliký tlak, který jsem neměla ráda. A nakonec se to vyřešilo tím, že jsem šla sice bydlet k mámě, ale otce jsem i přesto navštěvovala velmi často. Vztahy podle mě byly opravdu stále napjaté, že až mě to bolelo u srdce, ale co jsem měla dělat. Vztahy jsou různé a jeden jediný člověk ty vztahy v rodině nenapraví a nezmění.
