SamozÅ™ejmÄ›, že jsou „stateÄnÓ nemocnÃ, kteřà mÃsto toho, aby leželi doma zavÅ™enà vypadnou mezi lidi a nakazà dalÅ¡Ã a dalÅ¡Ã. Jenže jim samotným je to jedno. HlavnÄ›, že se ukázali, jak majà svou práci rádi a jak bez nà nemohou být. Ona taková návÅ¡tÄ›va u šéfa a zdůraznÄ›nà své nemoci také nenà k zahozenÃ. S panstvem se musà vycházet. Rozumný šéf ho vyhodÃ, ale co když se tam nahoÅ™e naÅ¡tvou? Tak radÄ›ji nic, budeme potichu a ono to nÄ›jak urÄitÄ› dopadne. Â
SkuteÄnÄ› nemocný ÄlovÄ›k skuhrá, brble, nadává a do toho kaÅ¡le, pokud má tedy nÄ›co podobného chÅ™ipce. Se zlámanou hnátou samozÅ™ejmÄ› kaÅ¡lat nemusÃ. Â
Na marodce se musà být doma. Pouze v rámci povolených vycházek, tuÅ¡Ãm Äest hodin dennÄ›, si může ÄlovÄ›k nÄ›kam zajÃt, pokud vůbec může. Pokud ne, musà si obstarat nÄ›koho, kdo mu pÅ™inese alespoň chleba z obchodu, nebo nÄ›jaké to mléko. Â
V dobÄ› nemoci je nutno ležet. Pokud vás kontrola zastihne na Å¡taflÃch se Å¡tÄ›tkou, ale no tak, malÃÅ™skou samozÅ™ejmÄ› a kýblem barvy, budete jen horko těžko nÄ›co vysvÄ›tlovat. Z takové situace se skuteÄnÄ› Å¡patnÄ› couvá. To vypadá na odebránà nemocenské. A je jedno zda máte chÅ™ipku nebo polámané obratle v páteÅ™i. Â
Nemoc také stojà penÃze, a to nemyslÃm jen uÅ¡lý zisk. Je nutno si koupit nÄ›jaké léky. Já, když jsem po x letech dostal chÅ™ipku nebo kýho Å¡laka to bylo, tak jsem naivnÄ› naklusal k lékaÅ™i a oÄekával recept. LékaÅ™ka mi vÅ¡ak jen Å™ekla, co si mám koupit. DvÄ› hodiny v ÄekárnÄ› a ona mi podá informaci, kterou bych dostal v lékárnÄ› také, ale navÃc i s tÄ›mi léky. PÅ™iÅ¡lo mne to na ÄtyÅ™i sta korun a já marnÄ› pÅ™emýšlel, proÄ platÃm to pojiÅ¡tÄ›nÃ. Kam vlastnÄ› jdou mé penÃze? Â
Nu, nezbývá než vám popřát zdravà a abyste nikdy neonemocnÄ›li. SkuteÄnÄ› nenà o co stát a obyÄejná angÃna s námi může pÄ›knÄ› zamávat. Proto preventivnÄ› bumbejte ÄajÃÄek s citrónkem, nebo berte umÄ›lé vitamÃny. Â